Aplikační místnosti: fakta a argumenty

Pod hlavičkou francouzské asociace harm-reduction vyšlo v květnu speciální číslo ASUD Journal věnované problematice aplikačních místností (AM).
Článek Bernarda Bertranda analyzuje závěry 3 nejvýznamnějších mezinárodních studií na tomto poli - faktograficky shrnujeme:

V současné době oficiálně funguje ve světě 78 aplikačních místností, a to ve 44 městech - většina z nich v Evropě (31 v Holandsku, 20 v Německu, 17 ve Švýcarsku, 6 ve Španělsku, 1 v Lucemburku a 1 v norském Oslu), jednu "šlehárnu" má pak australské Sydney a kanadský Vancouver.

Bezpečné braní
Klienty AM jsou dle statistik především dlouhodobí uživatelé návykových látek, kteří se většinou pohybují na otevřené drogové scéně, resp. byli zvyklí si drogu nitrožilně aplikovat na veřejných místech. Tito uživatelé ve velké většině žádných jiných služeb harm-reduction nevyužívají. Zde je láká zejména jistota rychlé pomoci v případě předávkování a vůbec zdravotní péče obecně (ve Švýcarsku je např. v rámci zařízení i ordinace gynekologa).
Mnohé studie také podtrhují významný pozitivní efekt na klienty, kteří nejsou v kontaktu s žádnou jinou zdravotní či sociální službou - příslušenství k nějaké skupině a kontakt s odborníkem (pracovníkem AM) je pro uživatele drog podle odborníků často jediná cesta jak obnovit své sociální vazby i vlastní identitu.

Díky přístupu ke sterilnímu materiálu, ale také k informacím a profesionálnímu poradenství mají AM jednoznačně pozitivní vliv na riziko smrtelného předávkování a další rizika spojená s nitrožilní aplikací.
V průzkumu v ženevském Quai 9 naprostá většina klientů AM uvedla, že jejich postupy a návyky při aplikaci drogy se díky intervencím pracovníků AM výrazně zlepšily, přičemž jen několik z nich i nadále užívá drogu rizikově (např. sdílením injekčního materiálu při aplikaci v kanále apod.).

O vlivu existence AM na šíření infekčních nemocí v lokalitě zatím nejsou k dispozici žádná ucelená dlouhodobá data.
Nicméně např. v Sydney byl v letech 1998-2002 zaznamenán nárůst infekce žloutenkou typu C ve všech částech města kromě čtvrti, kde se jediná australská šlehárna nachází.

Pokles kriminality
Neoddiskuvatelným faktem je pak skutečnost, že existence AM v lokalitě výrazně snižuje zatížení veřejnosti - konzumace návykových látek na veřejných místech se prokazatelně sniží a výrazně ubyde také pohozených stříkaček. 31 % klientů německých AM např. v průzkumu uvádí, že právě možnost aplikovat si drogu v soukromí je do šleháren přivedla a že pokud je to jen trochu možné, aplikaci na veřejnosti maximálně omezují. Kanadská studie také zdůrazňuje lokální pokles kriminality (distribuce drog, prostituce, vloupání, výtržnosti, přepadení...).

Podpora v užívání drog?
Jako největší problém vidí odpůrci AM zlehčování celé problematiky konzumace drog a služby poskytované v AM jsou podle nich na hranici podpory uživatelů. Obávají se, že by činnost takových center mohla mít zcela opačný efekt a mohla vést ke zvyšování konzumace. Toto riziko však podle Bertranda žádné studie neprokázaly. Podobně je na tom podle Bertranda i argument, že nabízené služby jen uživatele utvrdí v akceptovatelnosti jeho chování a odradí ho od případného rozhodnutí nastoupit do léčby. Studie však uvádějí, že např. ve Vancouveru došlo po otevření AM k nárůstu žadatelů o léčbu o 30 %.
(oh)

Článek Bertranda vychází z následujících zdrojů:
- Dagmar Hedrich, European report on drug consumption rooms, OEDT, 2004
dostupné zde

- Kate Dolan et al., Drug consumption facilities in Europe and the establishment of supervised injecting centres in Australia, Drug and Alcohol Review n°19, 2000, p.337-346.
dostupné zde

- Lina Noel et al., Avis sur la pertinence des services d'injection supervisée. Analyse critique de la littérature, INSP Québec, juin 2009
dokument ve francouzštině dostupný zde